Vítejte v této rubrice
zde Vám představím draky.
Drak je mytologické stvoření s hadími nebo ještěřími znaky, které má mnohdy magické nebo duchovní vlastnosti. Obecně lze draky charakterizovat jako obrovské a silné tvory. Draci se u různých kultur liší počtem hlav - např. v Číně je zobrazován zásadně jednohlavý, Řecká mytologie má draka stohlavého, v pohádkách mívá drak zpravidla lichý počet hlav, nejčastěji tři nebo sedm - i v počtu nohou (nejčastěji dvě, čtyři nebo žádné) a také ve schopnosti létat a chrlit oheň (případně mráz nebo jed). Draci se v základním pojetí mohou rozlišovat na dobré a zlé. Tradice prospěšných draků je převážně v Číně, kde je drak symbolem moci a deště. Evropští draci ve středověku jsou namísto toho chápáni jako symbol ničení a chaosu. Často jsou zobrazováni jako krvelačné bestie, které ničí vše v okolí a pojídají zvířata a lidi. Draci jsou spojováni s bohatstvím a majetkem, který zpravidla ochraňují ve svých slujích.
Vzhled draka
Každé dračí „plemeno“ se liší také vzhledem. Podoby draků jsou velmi rozmanité, a v průběhu dějin procházely mnoha proměnami. Nejstarší popisy vycházejí z hada nebo jiného plaza (např. z krokodýla či varana) a různých dalších zvířat.
Kostra draka
Vzhledem k tomu, že drak je právě ten nejtěžší a největší létající tvor na naší planetě, jeho kostra musí být velmi přizpůsobena takovémuto závaží. Dračí tělo musí být co nejvíce aerodynamické a samozřejmě křídla draka musí být velikostí sladěná s tělem draka a to zhruba tak, že křídla dosahují velikosti až 75% délky dračího těla bez ocasu. Kostra draka se skládá ze systému velice kvalitních a téměř nezničitelných kostí, o kterých si jakýkoliv jiný žijící tvor ani nesní. Tyto kosti jsou nesmírně tvrdé (jsou tvrdší než železobeton), ale přes svoji tvrdost jsou překvapivě lehké, neboť jsou kvůli potřebě snazšího letu draka duté. Kosti křídel jsou napojené na mohutné bederní svalstvo na které se upíná svalstvo křídel, které již naopak tak velké není. Proto se draci vyznačují také velice kvalitním a pevným kloubovým systémem a vazy z tvrdé, mechanicky nepřetržitelné blány. Díky těmto vlastnostem se drak dokáže velmi rychle pohybovat a jeho pohyby jsou plynulé a nesekavé.
Lebka draka
Na lebce dospělého draka každého nejspíše prvně zaujmou jeho obrovské zuby. Zuby draka jsou tvrdé stejně jako jeho kosti (tedy velmi velmi tvrdé). Je tomu hlavně proto, že zuby musí odolat ohni (ledu/plynu) a též proto, že drak samozřejmě nehledí nato co bude muset rozkousat a když si chce dát ke svačince např. žirafu, kosti nevybírá a prostě je pokouše, jako když psu hodíte kuřecí kůstku. Celou tlamu draka dělíme na dvě části, a to horní a dolní čelist (Maxilla a Mandibula). Na ně navazují silné žvýkací svaly. Maxilla ve přední části čenichu na sobě nese dva otvory na nosní dírky, které se skládají z kůstek nosních (os nasale) a z nosních skořepů (concha nasalis). Ve střední části lebky nalezneme otvor oční skládající se hlavně z kosti slzní (os lacrimale). Nad očním otvorem se nachází nadočnicový oblouk níže přecházející v dvě kosti klínové (os sphenoidale), spánkové (os temporale) a lícní (os zygomaticum). Mozkovna draka je kryta kostí čelní (os frontale) ze které vyrůstají ostré rohy, které brání lebku před rozbitím. Páteř navazuje na dvě kosti temenní (os parientale a occipitale), které brání životně důležitou míchu před jakýmkoliv poškozením a kost temenní je proto nejtvrdší kostí dračí kostry.
Páteř draka
Drak má páteř velmi podobnou té lidské. Samostatné obratle jsou stavěné naprosto stejně. V čem je však rozdíl je počet obratlů a jejich pohyblivost. Drak má na rozdíl od člověka 38 (u některých plemen až 40) obratlů, které jsou nesmírně pohyblivé a celá páteř je značně ohebná. Podle druhu a tudíž podle délky těla draka jsou u jednotlivých plemen rozdílné velikosti obratlů, neboť drak má vždy 38-40 obratlů bez ohledu na délku jeho těla, takže některý drak má 38 obratlů dlouhých po 10 cm a některý má jeden obratel dlouhý až půl metru. Na „vnější straně“ páteře navazují na obratle ostré ochranné pláty nebo rohy, které jsou někdy vzájemně spojené pevnými blánami. U břišní části na páteř navazují jednotlivá žebra. Povšimněte si, že drak má sice 38 obratlů, ale ocas ještě za páteří pokračuje! Je tomu tak proto, že na páteř v ocasové části těla draka navazují takzvané ocasní kůstky. Těchto kůstek je zpravidla pět a tvoří pospolu tzv. „ocasní rameno“. Toto „rameno“ je zakončeno vždy buď několika rohy, drápem, prstem a nebo pouhou chrupavkou, která z těla ven nevyčuhuje.
Křídla draka
Dračí křídla jsou vyvinutá na principu paže kteréhokoliv živočicha, to jest, že se skládají z palce a čtyř velmi dlouhých prstů spojených blánou, jako u netopýra. Je důležité pochopit, že stavba ramene, paže a ruky je stejná jako odpovídající stavba dračích křídel. Je také důležité chápat, že blána křídla není přirostlá blízko u ramene, jak můžou chybně ukazovat některé biologické náčrty, ale blízko spodní části zad draka přiléhá ke stehnu. To je velmi důležité, protože jestliže by křídla byla připojená ke hřbetu u ramen, drak by létal, ale pouze ve svislém postavení - hlavu nahoru, zadek a ocas dolů - a to by byla vážná nevýhoda pro rychlost a také pro manévrovatelnost. Když jsou křídla připojena až u kyčlí, drak může létat v horizontální pozici a používání hlavy a ocasu jako kormidla dovoluje velkou manévrovatelnost (přinejmenším určitě vyšší, než ve vertikálním postavení). To také připouští větší povrch křídel což je rozhodující prvek při létání draka.
Horní + dolní končetiny, pánev
Kosterní soustava draků je stejná jako u savců, jen se liší velikostí a pevností kostí.
Svaly draka
Počet noh
Většinou chodí po čtyřech, někteří i po dvou, ale mohli mít nohou více či být dokonce beznozí (u těchto je zřejmá spřízněnost s hady).
Počet hlav
Co se týká počtu hlav tak jsou jednohlaví, dvouhlaví, ale častěji (třeba v pohádkách a jak známe pohádky často vycházejí z mýtů) mívají hlavy tři, sedm, devět, dokonce i dvanáct (tyto počty souvisí s magickými čísly). Asi nejvyšší počet hlav měl stohlavý Ládón, strážce zlatých jablek v zahradě Hesperidek (pochází z řeckých bájí). Oproti tomu orientální (čínští a japonští) draci bývají obvykle jednohlaví.
Rohy
Na hlavách drakům často rostou rohy nejrůznějších tvarů (u orientálních draků parůžky).
Ocas
Ocasy draků jsou dlouhé, štíhlé a často pokryté ostny nebo jsou zakončeny velikým trnem. Ocas drakům slouží jako kormidlo při letu, ale také jako jedna z hlavních zbraní.
Tělo draka
Tělo má drak pokryté nejčastěji šupinami, někdy také peřím nebo zřídka srstí.
Dračí šupiny
Celé tělo draka pokrývají tuhé lesklé šupiny. Jedinou výjimkou představuje drak pozemský neboli obyčejný, který na krku a na břichu tento šupinatý pancíř nemá, což je možná důsledek jeho zvyku vyškrabávat si doupě. Tento druh si měkké břicho často chrání krunýřem z drahokamů. Nalačno vyměšovanými, silně lepkavými slinami si na krk a břicho přilepuje drahé kameny, které mají ochranný i ozdobný účel. Šupiny jsou pětihranné a mají tvar kapky se dvěma dlouhými a dvěma kratšími stranami a kratičkou pátou stranou přisedající ke kůži. Kdykoli se to drakovi zlíbí, může je naježit a podrbat si je. Nezapomeňte, že jde o velmi čistotného tvora, který věnuje velkou péči tomu, aby měl kůži i šupiny vždy čisté a bez poskvrnky. V normální poloze se šupiny překrývají a díky nepatrné dutince v povrchu do sebe navzájem zapadají a umožňují tak drakům dokonalou volnost pohybu. Jestliže si dračí šupinu prohlédneme zblízka, všimneme si následujících charakteristických rysů: nejvnitřnější část se skládá z kompaktního vlasového útvaru pevně zakořeněného v epidermu. Na vlasovém folikulu jsou drobné žlázky vyměšující látku, která se pevně zachycuje na kůži. Tato látka je bohatá na minerály a ty určují tvrdost a barvu dračích šupin. Vnější povrch šupin má rohovitou, průsvitnou strukturu, která jim dodává typický třpyt. Draci se na rozdíl od většiny ostatních plazů nemusí svlékat z kůže, jelikož jim šupiny rostou a automaticky se obnovují jako lidské nehty a vlasy. Pokud nejsou nemocní, šupiny neshazují.
Zbarvení
Vypočítat obrovskou různorodost odstínů, které vytvářejí nádherné zbarvení draků, není možné, lze je však rozdělit do tří velkých skupin:
MODRÉ
Variující od tmavě modré až po stříbrnou a perleťovou.
ČERVENÉ
Variující od měděnkovité až po tmavě červenou a červenohnědou.
ZELENÉ
Zahrnující všechny představitelné nuance zelené a žluté - dokonce i tmavě hnědou, smaragdově zelenou a zlatou.
Třebaže se tyto tři základní barevné skupiny obvykle navzájem nemísí, zbarvení draků je málokdy uniformní. Jejich šupiny mají zpravidla několik kategorií a těžko definovatelný kovový lesk. Když šupiny vypadají vybledlé a matné, je to neklamavé znamení drakova špatného zdraví.
Mnoho draků je známo podle svého převládajícího zbarvení, jako například Ancalagon Černý, Šmak Zlatý a Spars Zelený.
Křídla
Jedno mají ale společné téměř všichni, a to jsou křídla. Jsou veliká a často připomínají křídla netopýrů. Orientální draci křídla nemají, a přesto mohou létat - u nich probíhá let na jiném principu, ale jestliže se dožijí 3000 let, i oni dostanou křídla.
Vlastnosti a schopnosti
Podle naší evropské tradice jsou draci zlí, zatímco v Asii jsou symbolem moci, síly a štěstí.
Draci chrlili a vydechovali oheň a někdy i jed či vodu a dokázali zabít i pohledem či mrazem.
Většina lidí si pod pojmem drak vybaví hloupé a zlé zvíře (nejčastěji byl drak zabit jako temný element, což symbolizovalo vítězství světla a dobra). Tato představa však není ojedinělá, mnozí draci byli posvátní, a jejich zabití se tvrdě trestalo.
V různých náboženstvích a kulturách po celém světě, mívají draci hlavní duchovní význam. V mnoha východoasijských kulturách byli draci (a někde stále jsou) uctíváni jako zosobnění sil přírody a vesmíru, bývali moudří a dlouhověcí. Běžné byly u draků určité magické a nadpřirozené schopnosti, často jsou spojováni s dešti, studnami a řekami. U některých kultur také byli schopni mluvit lidskou řečí.
Stravovací návyky
Složení dračí potravy: Ačkoli každý drak je na tom trochu jinak, celkově považuji za nejlepší označení slovo všežravec. Složení potravy je velmi různorodé od úplných vegetariánů po masotariány a všechno mezi tím. Objevily se taky perly, mořské řasy a minerály, zřejmě pro doplnění stopových prvků a tvorbu ohně. Čistě býložraví draci jsou v menšině, a buď jsou velmi malí a živí se hmyzem a ovocem, nebo dokáží strávit dřevo. Pak by si klidně mohli dát ráno strom a létat (protože let a možná chrlení ohně jsou nejspíš energeticky nejnáročnější dračí činnosti). Ještě další variantou je prostě extrémně výkonný systém trávení. Neinteligentní dračí druhy mohou být i mrchožrouty. A inteligentní možná nakonec taky. Samozřejmě, nám to připadá odporné, ale draci mohou mít úplně jiná měřítka. Kromě základních věcí se dají čekat i pochutiny, např. sladké, pravděpodobně získané od lidí nebo jiných menších rozumných druhů. Osobně považuju za pravděpodobnou tepelnou úpravu. Jistě, draci jsou přizpůsobeni i ke konzumaci syrového masa, ale to my taky a k večeři si ho nedáváme. Navíc s jejich ohněm bude proces tepelné úpravy o dost jednodušší i když, aby na úpravu zas nevydali víc energie než kolik získají.
Princezny: Mýtus o tom že draci jedí princezny je očividný nesmysl. Za á, jak drak pozná že dotyčná je princezna a ne vesnická holka kterou oblékli do hezkých šatů? Za bé, nastaly by komplikace s dotyčným králem a jeho armádou a za cé, princezen není tolik a draci by brzo pomřeli hlady.
Rozumné druhy jako potrava: Zase, draci mohou mít úplně jiná etická měřítka než my, ostatně etika je část filozofie a v podstatě výplod společnosti. Protože dračí společnost je pravděpodobně jiná, jejich etika bude taky jiná, což neznamená že musí mít nutně jiný poměr ke konzumaci rozumných druhů než my. Navíc je otázka jestli se lidská rasa vejde do významu slov "rozumný druh"...někteří draci nicméně lidi konzumují (Equitrax), někteří si pochutnají i na jednorožci (Melden), na druhou stranu někteří mají vyložený odpor ke konzumaci čehokoli koňovitého. Zajímavá otázka je, jestli by se u draků mohl vyskytnout kanibalismus...pokud by poměr ke konzumaci čehokoli inteligentního nebyl vyloženě záporný, to je první podmínka. Jinak možná že ano. Třeba rituálně místo pohřbu...co my víme. Spíš ale asi ne vzhledem k technickým problémům např. s šupinami.
Sůl: Predátoři obvykle získávají sůl z těla kořisti. Takže masožraví draci by solit nemuseli, ale vegetariáni by někde asi sůl brát museli, pokud za ni nemají nějakou náhražku. Možná dokážou pít a zpracovat mořskou vodu...
Alkohol, drogy, omamné látky: Dost možná...na druhou stranu, draci obvykle mají značnou schopbost metabolizovat jedy, takže je otázka jestli na ně vůbec něco zabírá. Pokud jde o morální a společenskou stránku věci, tu neodhadneme.
Četnost jídel: Někteří draci dokážou dlouho nejíst a pak se pořádně nacpat, to ovšem předpokládá že nenastane žádná velká spotřeba energie (let, lov, ...). Věřila bych tomu že drak je schopný se nafutrovat a pak si pár set let zdřímnout.
Psychologické rysy
Dospělí draci jsou bystří, mocní a jsou si jistí svou silou. Prohnanost jim pomáhá se sportovně vyhýbat důmyslným pastím, které na ně nastražují lidé. Obvykle jsou hrabiví a poměrně drzí, což se vzhledem k jejich moci a značné tělesné síle dá čekat. Draci mají velmi rádi šperky a drahé kameny a chamtivě hromadí poklady. V drahokamech se dokonale vyznají, a co se týče jejich ceny, není lehké je ošálit. Milují hlavolamy a často svým obětem slibují, že je pustí na svobodu pod podmínkou, že uhádnou nějakou hádanku. Jsou obvykle velmi pyšní a krajně citliví na každé zesměšňování. Nic je nerozzuří víc, než když si z nich lidé tropí legraci. To musíme mít vždy na paměti, když jakkoliv obcujeme s nějakým drakem. Jestliže ho přivedeme do rozpaků, stáhne se zahanbeně do své skrýše a nebude s námi chtít nic mít. Ale jestliže s ním opatrně promluvíme a dáme mu najevo, že dokážeme neprozradit jeho všelijaká tajemství, získáme si jeho důvěru a budeme na něj mít velký vliv. Draci se vyznají v kouzlech a znají moc spojenou se jmény. Ta jsou tak důležitá, že nejjistější způsob, jak porazit a zkrotit draka, je odhalit jeho jméno, které nám přísně tají. Pravé jméno draka je syntézou jeho osobnosti a historie. Vyjadřuje jeho původ - je třeba podotknout, že u draků rodová linie přechází přes otce - a také vše, čeho drak v životě dosáhl, jeho aspirace, vědomosti i stupeň znalosti kouzel. Jméno mu obvykle při narození propůjčuje otec, ale po celý drakův život se modifikuje. Je to tak bedlivě střežené tajemství, že ho zná jenom sám drak a Drak otec. Draci mají také jedno nebo několik přijatých jmen, pod nimiž jsou známi. Ráda bych zdůraznila, že z úcty k dračí praxi jsou všechna jména, která zde užívám, jména přijatá. Pro přehlednost jsou draci rozděleni do tří velkých druhů: drak pozemský, drak vodní, drak ohnivý.
Dračí zbraně
Ráda bych probrala jednotlivé typy postupně, protože každý funguje jinak. Jako první je tu oheň a led. Dračí trávicí soustava je tak výkonná, že dokáže zpracovat absolutně všechno a to až rozklad atomů. Dokonce i takový obr, jakým je drak pak logicky musí mít energetické přebytky. Chrlením ohně se zřejmě původně přebytků zbavoval, pak se to vyvinulo v obranný mechanismus. Tento oheň nemá hmotnou podstatu, vlastně je to jen vlna tepelné energie viditelná díky rozkládajícím se částicím ve vzduchu. Mechanismus chrlení ledu je natolik složitý, že vám ho přesně nepopíšu. Má vlastně téměř stejné vlastnosti jako chrlení ohně a funguje na stejném principu, na jaké lednička díky příjmu energie (elektřina) energii předmětům uvnitř odebírá (zima). Pak tu máme chrlení hořících látek. Obecně se používají dvě možnosti - buď plyn nebo láva. Jako nosič ledového útoku je použitelný pouze plyn. Ten má oproti lávě tu výhodu, že ho může ve stlačeném stavu drak uchovávat nepoměrně víc něž lávy. Navíc plynových útoků je mnohem víc. Existují útoky omračujícím plynem, jedovatým plynem a žíravým plyn. Plynové útoky obecně mají tu výhodu, že plyn pronikne do každé škvíry. Další možností je kapalná žíravina. Podobně jako u lávy, i tady platí, že plyn má oproti ní několik výhod a zhruba stejnou účinnost. Na druhou stranu, plyn nelze použít pod vodou. Lávu i kyselinu ano. A konečně i tvora odolného vůči ohni může nebezpečně zranit několik metrických centů roztaveného kamene. Pak tu máme kinetické útoky. Tak jako oheň je energie tepelná, tohle je energie pohybu. Cíle (např. domy) prostě obletí, ty se rozpadnou a drak potom odletí. Zvláštní variací tohoto útoku je útok akustický při něm je pohybová energie dávkována velmi přesně pomocí víření vzduchu tak, že výsledné vlny se stávají nosičem zvuku o velmi vysoké frekvenci. To má tu výhodu, že přejde přes pancíř, lebeční kosti a udělá někomu z mozku kaši.
Draci světa
Drak, jak už vyplývá z lat. původu slova draco (had), je typicky zobrazován jako velké a silné stvoření vycházející z hada nebo jiného plaza s magickými nebo duchovními vlastnostmi. Mytologická stvoření vlastnící některé nebo většinu charakteristik spojovaných s draky jsou běžné pro kultury celého světa. Západní draci mají povětšinou křídla a jsou schopní chrlit oheň, kdežto východní ne. Rozmanité podoby draků pravděpodobně nemají jednotný původ, nýbrž byly spontánně stvořeny v několika odlišných kulturách celého světa. Jejich základ vychází ze vzhledu hada či vymřelých dinosaurů a přeživších dávných stvoření. Často jsou vyobrazovány jako hadovité a vlnité obludy, líhnoucí se z vajec, někdy s křídly a někdy bez. Přestože draci a jim podobná stvoření se objevují obvykle v legendách celého světa, rozdílné kultury s nimi zacházejí odlišně. Zatímco čínští a východní jsou obecně viděni jako laskaví, evropští jako zlí a nenávistní. Samozřejmě existují i výjimky. Jejich význam v některých kulturách byl a někde i je nesporný. Jsou považováni za reprezentanty sil přírody a moudrosti, jako vlastníci magických sil apod. Draci jsou symbolem možného i nemožného, symbolem síly, moudrosti, štěstí nebo na druhou stranu zla a symbolem ďábla apod. Mimo to někteří jsou i schopni lidské řeči. Dnešní význam však tkví především ve fantasy literatuře a počítačových hrách.
Orientální draci
Čínský drak
Draci s dlouhým točitým tělem s vlastnostmi jiných zvířat. Povětšinou jsou bezkřídlí. Určují počasí, jsou vládci vody a také jsou symbolem síly.
Japonský drak
Podobní čínským nebo korejským drakům, mají 3 drápy namísto 4, jsou dobrými a plní přání. V japonské mytologii se však vyskytují zřídka.
Korejský drak
Korejští draci jsou tří druhů: horský drak, bezrohý mořský drak často přirovnávaný k mořskému hadu a nakonec nebeský drak v podstatě stejný jako čínský.
Evropští draci
Skandinávsko-germánský drak
Mohutný okřídlený nebo bezkřídlý had se dvěma nebo žádnou nohou. Je blízký okřídlenému ještěru. Jsou jedlíci dobytka a symbolem nákazy, na druhou stranu ale jejich spatření má přinést štěstí.
Slovanský drak
Tradiční evropský drak, který se ale vyznačuje tím, že má více hlav. Chrlí oheň a nechává za sebou ohnivé stopy za letu. Je symbolem zla. Často se mu dávají turecká jména jako symbol nekonečného konfliktu mezi Slovany a Turky.
Románský drak
Velmi podobní slovanským. Často se tvrdí, že jsou od Slovanů přejatí. Občas mají i ploutve, jsou také vícehlaví, chrlí oheň a často jsou vykreslováni jako lidské postavy.
Tatarský a Chuvašský drak
Blízký okřídlenému ještěru. Tatarský drak je symbolem Kazaně. Příběhy se však liší, jestli byl jeden nebo jich bylo více. Chuvašský drak reprezentuje předislámskou mytologii.
Velšský drak
Červený drak jako symbol Walesu, je i na její vlajce.
Světoví draci
Středoamerický drak
Opeření božští hadi zodpovědní za dávání znalostí lidstvu a někdy i symbol smrti a znovuzrození.
Africký drak
Dvouhlavý drak s jednou hlavou na předku svého těla a s jednou na konci.
Dračí stvůry
Bazilišek
Bazilišek se líhne z hadích vajec vysezených kohoutem. Je to ještěrovitá až hadovitá potvora podobná ptáku, která může zabíjet dotykem, hlasem ba i dokonce pohledem. Jako medůza, bazilišek může být zabit, když se uvidí v zrcadle.
Mořská obluda
Dle hebrejské mytologie tato obrovská obluda má nebezpečné zuby, podle Bible může i chrlit oheň. Toto monstrum žije ve vodě a jeho původ je spjat s draky.
Okřídlený ještěr
Daleko více podobný drakům než jiná stvoření zmiňovaná v této sekci. Je to okřídlený had s buď dvěma nebo dokonce úplně bez noh.
Péče o vajíčko a mláďata
Samec si samičku získává budováním složitých hnízd nebo ji obdaruje nádherným drahokamem ze svého pokladu. Péče o vajíčka je dost složitá. Samec a samice se společně starají o teplotu v hnízdě. Když je teplota v hnízdě nižší je pravděpodobnost, že dráčata budou samičky a čím vyšší tak to budou samečci. Dračí otec chce mít ve svém teritoriu samičky a dračice, aby se zachovala i linie samců na páření samic z jiných hnízdišť.
Líhnutí
Dráčata se začnou líhnout na svět po 8-9 měsících ve vajíčkách. Mláďata se obvykle líhnou večer a za soumraku.
Péče dračích rodičů
Dračí rodiče po vylíhnutí mladých mají plné tlapy práce. Samec loví potravu, kterou jim přinese natrávenou v žaludku, zatímco samice dává na ně pozor. Po 2-3 měsících začínají mláďata lovit myši v okolí jeskyně nebo díry. Po ukončení 3. měsíce a začátkem 4. rodiče učí mláďata létat. Samice jednoho druhu si berou mláďata na vlastní záda. Ty se pak osmělí a začnou matku napodobovat. Většina draků bere mláďata na skálu a tam je učí jak používat křídla. Když se mláďata naučí létat už si loví potravu sami, ale pokud jim hrozí nebezpečí, rodiče jim nosí zabitou kořist do doupěte. Po 2-3 letech se musí osamostatnostnit. Rodiče je vyženou z hnízdiště, aby si založili vlastní rodinu a nové teritorium.
Život draka
Způsob páření draků je známý jako dračí pád: Dračí pár letí vysoko na obloze, v okamžiku se navzájem uchopí, zavřou křídla a provedou volný pád. Pak v méně než sto stopách (33m) od země otevřou křídla a přistanou. Draci používají nejčastěji tento neobvyklý způsob páření, protože draci milují rychlost a riziko, a zvyšuje to jejich potěšení z lásky.
Draci snášejí vejce jako plazi a ptáci; vejce jsou chráněna tvrdou skořápkou, která časem zeslábne, aby ji mohlo dračí mládě rozbít snadněji. Inkubační doba vajec těchto tvorů je neznámá; některé vejce se líhnou v roce nebo dvou a některé za více než pět roků. Dračí vejce jsou bohaté na vápník a dračí novorozenci jedí skořápky, aby zbytečně nemrhali živinami. Poté začíná malým dráčkům jít o život, neboť je časté, že ostatní dračí samci čerstvému otci dráčků „závidí“ a chtějí jej proto zabít a získat si jeho teritorium. Je smutné, že při střetu dvou a více samců právě kvůli této závisti zahyne až polovina mladých.
Dráčata rostou velice rychle. Už od dvou týdnů chrlí první plameny ohně(ledu/kyselin). V této fázi ještě draci rádi popíjejí mléko (při umělém odchovu) ale v normálním životě jsou již nuceni začít jíst maso, které se učí si sami obstarat. Začínají s malým hmyzem, ptáky, králíky. Jakmile je drak starý asi dva měsíce, dosahuje poloviční velikosti dospělého draka jeho druhu a jeho matka jej opouští. Dráček si tedy musí sám plně obstarávat potravu (ve dvou měsících je schopen ulovit i středně velkého koně) a najít a označit si své teritorium, protože bez něj nemůže přijímat pravidelně potravu a nemá možnost se spářit. Pokud tohle všechno dráček, nyní spíš už drak, dokáže a zařadí se tak do dospělého dračího života, může se radovat! Od stáří 1 roku až po stáří 3 let se drak soustředí spíše na získávání přátelských vztahů mezi ostatními a snaží se zařadit se, (nebo ještě lépe založit) do smečky, která jednotlivce chrání zuby, drápy. Přesto jakmile dovrší věku 5ti let, smečku opouštějí a jsou spíše samotářští, neboť jsou dostatečně silní na to, porazit i velmi silného protivníka. Draci jsou schopni se rozmnožovat ve věku 5 let a samice kladou až 12 vajec. Mezi mladými je často převaha samců a proto je o samice v dračím světě veliký zájem. Samice jsou fyzicky větší než samci, mají více ostnů a drápů a jestliže jsou zrovna březí, jsou permanentně rozzuřené a proto velmi nebezpečné.
Věk: Není známo kolika let se draci dožívají, neboť ještě nikdo nikdy neviděl zemřít draka stářím (možná také proto, že ne moc lidí žije v tak úzké blízkosti draků. Dračí rezervace jsou zatím novinkou a žádný drak v nich ještě nezemřel stářím). Čistý odhad zeje 1500 let. Průměrný život draků je však rozdílný kvůli jejich časté nevraživosti mezi sebou. Je to „pouhých“ 785 let.
Dá se drak ochočit? Jak kdy. Existují plemena draků, které lze pokřtít na vrahouny všeho živého. Existují plemena draků, kteří jsou „tak napůl“ a lze je ochočit s obrovským vkladem času do jejich výchovy nejezení lidí. Ale také existují draci, kteří lidi mají rádi, ovšem ne všechny: zvolí si vždy jen jednoho člověka, kterého nechají jezdit na jeho hřbetě a nazývají je často svými jezdci. Jenže tito draci v poslední době úplně záhadně vymizeli z našich pohledů. Chytří lidé však nepřiznávají jejich vyhynutí. Doufejme.
Draci a lidstvo
Draci a lidské bytosti nikdy nedokázali žít vedle sebe v míru. V důsledku toho lidstvo nemohlo těžit z pokladnice starých dračích vědomostí. Lidská touha po moci a potřeba náboženské víry zaplavovaly Evropu nekonečnými krvavými boji. Dračí páni nemohli pochopit důvody sebedestruktivního lidského chování, ale do ničeho nezasahovali a stahovali se do vzdálených úkrytů. Tajemstvím zahalená dračí stezka se ztrácela v temnotě podsvětí. Draci se však tajně věnovali získávání vědomostí, přičemž zcela nevyloučili ani lidské pokolení - přijali do učení několik mužů hledajících podstatu pravdy.